Článek s písničkou - Prý se tomu říká láska
Další moje srdcová záležitost. Nejsem velkým fandou
přeslazených písniček o lásce, ale tato má prostě duši. Není sladká jako
cukrová vata, ale je nesmírně pravdivá. Celkem prostý text Lenky Filipové
naprosto vystihuje kouzlo lásky. Co láska s člověkem dokáže a jak promění
jeho přání i pohled na život. Neopomíjí ani možné obavy a úskalí zamilování.
Nevyznáte se ve svých pocitech, nepoznáváte sami sebe, co je samozřejmé je
najednou zázračné, co je výjimečné je rázem průzračné.
Člověk je v jednu chvíli sám a v letmém okamžiku
se život změní k nepoznání. Vysníte si svůj idol podobný fešákům
z filmových pláten, a když se ten pravý objeví, jste sami překvapeni, že vypadá
zcela jinak, ale je to prostě ON. Poznáte to. Tomu se říká láska. Přijde jako
blesk z čistého nebe, nejde to naplánovat ani si to vymodlit. Přijde to
samo – v okamžik, kdy to nejméně čekáte. Věřím na osudovou lásku –
neexistují náhody. Vše se děje tak, jak má.
ČTĚTE DÁL....
Ve chvílích, kdy jsem měla pocit, že už se nechci nikdy
zamilovat a bez chlapa mi bude lépe, se objevil muž mého života. Cítila jsem
jeho pohled na svých zádech a kdykoli jsem se pootočila, pousmál se a mnou projela
vlna nepopsatelného blaha. Při pohledu do jeho očí jsem roztála jako led a
nebyl čas na rozhodování. Bylo to tam – láska na první pohled. Rozum mi říkal
ne, ale srdce si mlelo svou. Když mě oslovil, snažila jsem se být nad věcí, ale
byla jsem štěstím bez sebe. Od toho okamžiku se mi celý život obrátil vzhůru
nohama. Nebylo to vždycky jednoduché, ale dokázali jsme to. Jsme spolu a
budujeme si vlastní hnízdečko, kde chceme žít jako rodina. Je to daleko od mého
původního domova. K tomu ještě na vesnici, kde nejsem jako městská holka
zvyklá žít. Ale mám tam to nejdůležitější – partnera na celý život, který
miluje mě i mého synka. A já miluji jeho!
Neumím si život představit bez lásky. Láska hory přenáší a
několik desítek kilometrů mě přeci nepřipraví o štěstí na celý život. Bude mi
chybět má rodina – rodiče, sestra, teta, sestřenice a nejbližší kamarádky. Nic
mi ale nebrání sednout do auta a zhruba za hodinku budu zase u nich. Je mi
líto, že je neuvidím každý den, ale nebudu na to sama. Sestra mého mužíčka žije
daleko na druhé straně zeměkoule se svým mužem a syny. Obdivuji ji, že se
dokázala pro lásku odstěhovat tisíce kilometrů daleko. Všem tady celá jejich
rodina moc chybí, ale přejeme jim, aby byli šťastni a určitě to neznamená, že
je přestaneme mít rádi. To je ta síla lásky. Dokážeme se kvůli lásce vzdát i
toho, co doopravdy milujeme. Obětovat část své lásky a věnovat ji někomu
dalšímu. Umět svou lásku spravedlivě rozdělit mezi všechny, kteří si ji
zaslouží. Láska patří všem, co ji umí také dávat. Rodičům, sourozencům a hlavně
dětem, které lásku potřebují cítit víc než kdo jiný. To je smysl života.
Milovat a být milován.
Dál ten příběh znáte, dál jej prožíváte, prý se tomu říká
láska :)
Vaše Ver.
Žádné komentáře:
Okomentovat